PREVIEW: This War of Mine

PREVIEW: This War of Mine

PREVIEW: This War of MineNedávno se nám dostalo příležitosti zahrát si chystanou deskoherní adaptaci počítačové hry This of Mine a to se rozhodně neodmítá. Už proto, že aktuálně vrcholí její kampaň na Kickstarteru.

Hra jako taková se odehrává uprostřed válečného konfliktu, ale nejste, jak by se dalo předpokládat, udatný voják, který kosí nepřátele kadencí ta ta ta ta. Ve hře jste skupinkou civilistů, kteří se snaží přežít v chabě opevněném stavení a každý den a každou noc čelíte řadě nebezpečí, které vyvěrá z démonů, jež si lidé nosí v sobě a kteří mohou převládnou v momentě, kdy se situace stane bezvýchodnou.

Sám nejsem příliš znalý počítačové předlohy a tak mi prosím odpuste případné přešlapy. Ke hře jsem přistupoval jako k čistě deskoherní záležitosti s tématem a vizuálem, který rozhodně zaujme. A nejen to, hra obsahuje celou řadu originálních prvků.

V první řadě v ní nenajdete návod. Ano, není to první hra, která se vás snaží naučit hru hrou – vzpomeňme například XCOM. Tady to opravdu hezky sedí k tématu. V krabici najdete deník, kterého se chopíte a začnete z něj předčítat. Tento sešit obsahuje mix atmosférických textů s pravidlovými odstavci, které vám vždy vysvětlí, co byste měli dělat. V reálu to znamená, že jakmile si hru přinesete domů, můžete okamžitě začít hrát. Má to své výhody i nevýhody.

PREVIEW: This War of Mine

Když bych to vzal z druhé strany, tak mírně problematické je, že se vám těžko dělají herní rozhodnutí – nemáte totiž ani ánunk o tom, jaký budou mít dopad na hru. Třeba hned na začátku k nám do domu přišla nějaká holčina a žádala o přístřeší. Můžete se rozhodnout ji pustit dovnitř, nebo odsoudit k pobytu venku – pravděpodobně tedy smrti. Je to rozhodnutí ANO/NE, ale s množstvím důsledků, které se vám bez znalosti celých pravidel špatně dělají. Já jsem například hlasoval pro, aby se přidala k nám do skupiny, v domnění, že bychom ji v případě velkého hladu mohli později sníst. Žel se ukázalo, že kanibalismus není v pravidlech podchycen a vaši svěřenci se navzájem nemohou okusovat.

Hra je rozdělena na dvě velké části: den a noc. Zatímco ve dne je příliš nebezpečné vycházet ven a tak můžete pracovat jenom uvnitř domu, s příchodem soumraku se můžete vydat propátrávat okolní lokace, protože neustále trpíte nedostatkem jídla, vody, potřebných součástek a vybavení. Vše je i nadále řízeno deníkem, který vám v podstatě neustále říká, co máte dělat, jaké karty máte dát kam a kdy a proč hodit kostkou. Důležitou součástí deníku jsou červené šipky.

PREVIEW: This War of MineThis War of Mine je hra, která by se dala označit jako multiplayer soliter. Tedy v jádru je tak trochu jedno, jestli ji hraje šest lidí nebo jen jeden. Autoři si toho jsou vědomi a tak se pomocí červených šipek v pravidlech snaží trochu eliminovat hrozbu vůdčího hráče, který strhne příliš pozornosti a svou horlivostí zamezí ostatním v plnohodnotném rozhodování. Autoři hry to řeší tak, že tíha odpovědnosti leží vždy na hráči, který má v rukou deník, mohou radit, ale pouze ten hráč s deníkem, má ve skutečnosti rozhodovací právo. Jakmile odstavec končí červenou šípkou, musí hráč poslat deník dále a tím se mění pravomoce. Takto to nezní jako špatný nápad, ale v reálu to moc nefunguje. Podobné hry prostě z podstaty budou trpět syndromem vůdčího hráče a ani toto tomu nezamezí. Neustálé předávání deníku může také mít za následek kolísavou kvalitu přednesu textu a to je u podobné hry velmi důležité.

Už jsem zmínil, že hra je opravdu hodně hodně textově zatížená? Inu berte to tak, že pokud nehrajete ve skupině lidí, kteří mají opravdu plynulou angličtinu – ani po hře nepokukujte. Fanouškovský překlad to asi nezachrání, protože textu je ve hře opravdu mnoho, jednak na kartách, jednak v deníku a jednak v příběhové knize.

Ano – součástí hry je i celá kniha příběhů, která do značné míry funguje podobně jako známé gamebooky. Vaše herní rozhodnutí ovlivňují, jaké části textu z ní čtete a tak jsou události nezřídka podpořeny hutným příběhem. Hra také nekončí zcela typicky, ale postavy, které máte na starosti, mají v knize zapsané epilogy, abyste se dozvěděli, co se s nimi po válce stalo. Vše je tedy podřízeno vyprávění příběhu a musím uznat, že to hře – jde opravdu dobře.

PREVIEW: This War of MinePo samotné herní stránce se jedná převážně o házení kostkou a to dokonce o házení na druhou. Drtivá většina akcí prostě ústí v chřestění kostek. Máte je k dispozici jednak pro souboj, ale také když prohledáváte lokace, budujete vybavení a tak podobně. Házíte často a opakovaně. Například… pokud vaši svěřenci trpí hlady a vy nemáte nic lepšího než pikslu cukru, můžete je tím začít ládovat, ale na desetistěné kostce musíte hodit 1. Všechny ostatní výsledky znamenají neúspěch a další hladovění. Jiný příklad: vypravíte se prohledat nedalekou lokaci, ale to znamená opět hod kostkou a dle výsledku případný zisk.

Osobně mi přišlo, že toho házení bylo až příliš. Ale chápu, že k takovéto hře to patří a právě situace, kdy zoufale potřebujete prkénko… ne záchodové (!) to abyste si stloukli postel na spaní. Ale díky nepřízni náhody se vám to stále nedaří a vaši svěřenci musí spát na zemi. Všechno může mít dalekosáhlé následky. Ve skupině můžete mít člověka, který nutně potřebuje cigarety a pokud nemá kuřivo, může to vyústit až v situaci, kdy skupinu opustí, protože bude psychicky na dně. Ano – z hlediska herní mechaniky se pořád jedná o sled hodů kostkou, ale v reálu jde o větvení příběhové linie.

Celá hra není nejkratší a proto obsahuje možnost vše shrnout do označených pytlíků a do přiložené tabulky si zakreslit vývoj herní plochy. Díky tomu si můžete hru “uložit” a dohrát ji jindy.

Kdybych měl This War of Mine k něčemu přirovnat, byl by to pravděpodobně mix plně kooperativního módu Zimy mrtvých, gamebooku (a lá Lone Wolfe) a házení spousty kostek. Osobně mi přišlo trochu škoda, že hra nemá nějaký opravu hezky řešený mechanismus a že se příliš nesnaží zakrýt fakt, že byť je určena až pro šest hráčů – hraje ji v podstatě pořád jeden. Na druhou stranu v kategorii her zaměřených na příběh se bude jistě jednat o velmi zajímavý kousek. Nemálo jsem ocenil například barevné kódy, které vám pomohou hru přizpůsobit vašim potřebám a velmi jednoduše si hru můžete upravit pro rodinnou partii – navzdory tématu. Případně si můžete do herních balíčků zařadit karty k barevným kódem označujícím některé opravdu opravdu drsné okamžiky a prohloubit tak herní zážitek.

Také musím vzpomenout figurky. Měl jsem možnost vidět ty vyrobené z resinu a byly vskutku parádní. Případné nabarvení je pak posune ještě o rád dále.

Měl jsem šanci potkat se pouze s prototypem, který svou šíří pokrýval poměrně malou část hry. Nemohu tedy dělat žádné velké závěry, na ty si musíte počkat na případnou recenzi. Božužel. Ale jestli vás něco zajímá – ptejte se.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
Autor Marek Loskot, Jan Soukal
Ilustrace Dalibor Krch
Vydavatel (Unpublished)
Rok vydání 2016
Počet hráčů 1 – 4
Herní doba 60
Minimální věk 13 and up
Jazyková závislost Some necessary text – easily memorized or small crib sheet
(1 voters)
Kategorie Card Game, Space Exploration
Mechanismy Card Drafting, Hand Management, Simulation, Simultaneous Action Selection
Rodina Crowdfunding: Kickstarter

Více o hře.

More Stories
Review: Picassimo – doodles revisited
%d bloggers like this: